To, co naše děti nevědí, nám může
ublížit:
Proč je důležité vědět o Africe a o
zbytku světa
(8/05)
Synopse:
Američané vědí o světě velmi málo, a
tak si těžko mohou představit, že jeden kontinent
na tom může být hůře, než ty ostatní.
Daniel Patrick Welch objevuje hloubku ignorance vůči
Africe očima tisku. Nedávno spolu s manželkou
zorganizovali královskou návštěvu jejich školy a při
této příležitosti se nedostatek znalostí o „Černém
kontinentu“ zřetelně projevil na mnoha různých
úrovních. Situační konflikty, které z toho vyplývají,
mohou být sice zábavné, jsou však předpovědí vlády
Ignorance, která se potáhne generacemi, dokud se dospělí
nepostaví čelem k faktu, že jejich děti toho
znají málo, neboť oni sami často vědí ještě
mnohem méně.
Je dobře známo, že
skóre amerických dětí při porovnávání zeměpisných znalostí se znalostmi zahraničních
kolegů, je tradičně nedobré, a jak se zdá,
Afrika se trvale nachází na samém dně jejich znalostí.
Onen ostudný nedostatek
zájmu nebo porozumění pramení z mnoha různých důvodů,
zvlášť vzhledem k současné pozici USA ve světě,
ale několik problémových oblastí je možné objasnit
snadno.
Tak například, v žádné
společnosti není pravděpodobné, že by děti předhonily
své učitele, rodiče, reportéry, historické texty
a jiné autority při objevování a získávání odpovídajících
znalostí o okolním světě. A naše děti čelí
vzrůstající vřavě vytvořené mlhou
deformace, ignorance, samolibosti, nezájmu a neskrývaného rasismu. Špatný tisk, senzacechtivý
tisk, šlendriánský tisk a ignoranstský tisk—to vše už
dávno známe. Mnohdy však můžeme pozorovat zjevný
odpor, určitý druh svévolné ignorance—často až
vehemence—proti nadměrné informovanosti o kontinentu,
na jehož vykořisťování máme tak
znepokojivou spoluúčast.
Z generace našich rodičů
pochází jisté srozumitelné, byť nepěkné, mlžení
o Černém kontinentu.
V Africe vůbec nebyly „země“—pouze kousky
koloniálních držav na ´puzzle´ mapě, poskládané
evropskými imperiálními silami: Francouzská západní
Afrika, Belgické Kongo. Hranice často vedly napříč
tradičními královstvími, zeměmi a teritorii dávno
etablovaných společenství; důvodem byla efektivní
administrace a využívání nesmírných přírodních
zdrojů, nikterak už stabilita nebo respekt vůči
lidem, kteří tam žili. Skutečnost, že takto uměle
vykonstruované hranice jsou strůjci nevyhnutelného napětí,
které bude sužovat kontinent po generace, se vůbec
nebrala v úvahu, a z toho vyplývající násilí
bylo zvráceně označováno za „důkaz“ toho,
že takoví lidé přeci nemohou vládnout sami sobě.
Popkultura udržovala a prohlubovala oficiální mýty, a Afričané
snad zvládli registrovat alespoň kulturní radary. „Byl
bych tak drzý jako Haile Salassie“, byl laciný rým v populární
písni. Mnohem později, Bob Marley narovnal skóre tím,
že zhudebnil významnou část Salassiho výzvy Lize národů:
„Dokud filosofie, která jednu rasu nadřazuje, zatímco
druhou staví do podřadné role, nebude konečně
a trvale odsouzena, válka bude všudypřítomná.“ Věděl
Marley o písni „Shantytown?“ Kdo ví? Kultura občas
předčí historii díky tomu, že vypráví příměji.
V časech nezávislosti
byly tiskové zprávy rutinně a beze studu
proimperialistické—a to ještě v případě,
že se vůbec vědělo, že se cosi děje.
John Kwitny, bývalý reportér Wall Street Journalu, tento
jev popisuje ve své knize Nekoneční nepřátelé
(Endless Enemies). Ze svého mládí si pamatuje na opakující
se frázi „vzpurný Konžan“, po té přechází k dokumentům,
jejichž stopáž téměř ve všech případech
zobrazuje skupinu Afričanů na útěku z belgických
tropů.
Je smutné, jak málo věcí se změnilo. Stále jsme
neuvěřitelně ignoranští vůči světu,
ve kterém hrajeme tak rozhodující roli a budoucnost našich
dětí by mohla spočívat v dokončení tohoto
cyklu. Učitelé, školy, reportéři a formovači
názorů jsou často ještě ve spárech koloniálního
myšlení. Někteří dokonce stále užívají onen
trapně zastaralý imperialistický slovník: kmen, klan,
dialekt, a všechny
podobné, tendenční nebo odmítavé konstrukce,
co by pokusy o delegitimizaci podrobených lidí. Ba i mýtická
žurnalistická "rovnováha" by se měla zříci takové nedbalosti—nebo upozornit na
standardy, které jsou zjevně absurdní. Jsou Srbové
"kmen?" Češi? Dokonce i Lichtenštejnsku a
Monaku se dostává respektu, jaký se, jak zřejmo, Afričanům
vyhýbá. Nikdo neoznačuje Windsory co by "klan".
K čertu, vždyť dokonce i několik výher v
Superbowlu kvalifikuje na "dynastii." A Francouzi,
Španělé, Portugalci a Italové nehovoří "dialekty,"
přestože jejich jazyky jsou mnohem více provázané než
stovky komplexních a různorodých afrických jazyků.
Při přípravě nedávné návštěvy královny
Bugandy v naší
škole [viz greenhouseschool.org],
jsme byli šokováni reportérem, který v podstatě
zpochybňoval existenci monarchie. Myslel jsem, že lehce
jeskynní myšlení odešlo spolu s koncem minulého století.
Nikdo se nepouští do zpochybňování, když píše o
tom, že Lucy byla žena, nebo že kdysi obývali zemi dinosauři.
Ale když jde o Afriku, náhle neexistuje taková věc
jako datování karbonu nebo forensní antropologie, ústní
historie není "skutečnou" historií a psaná západní
historie je posvátnou liturgií (jako, řekněme, jízda
Paula Revera nebo vlajka Betsy Ross?) Také tehdy, když jsou
reportérům prezentovány odpovídající reference, někteří
často prohlášení pro tisk obyčejně ignorují
a píší zase tak, jako by si v hlavách přehrávali
staré pásky.
Američané jsou příliš často chráněni a
izolaváni před okolním světem. Ale pštros se cítí
pohodlně jen tehdy, pakliže slastně a nebezpečně
netuší realitu, před níž se skrývá. Způsob,
jakým myslíme, cítíme, mluvíme a učíme o naší
minulosti, udává tón naší přítomnosti a naší
budoucnosti. Pokud budeme dělat stále stejné chyby, jež
budou bouchat jako o hromnicích, zbavujeme naše děti nástrojů,
které jim budou ku potřebě, až budou vstupovat do
velké komunity, co by světoobčané.
Š 2005
Daniel Patrick Welch. Povolení k přetisku garantováno s
uvedením autorství a odkazu na danielpwelch.com.
Translated by Lucie Poučová
^ Top ^
Spisovatel, zpěvák, lingvista a
aktivista Daniel Patrick Welch žije a píše v Salemu,
Massachusetts, se svou ženou, Julií Nabmalirwa-Lugudde.
Společně provozují The Greenhouse
School. Překlady článků jsou k dispozici
ve zhruba dvaceti jazycích. Odkazy na danielpwelch com jsou vítány.
|
